Eurocamp 2018 – Newbury Showground – England

Čtvrtek 26. 7. 2018
Konečně nadešel čas odjezdu. Sešli jsme se všichni na určeném místě v Praze  na Florenci a čekali na příjezd autobusu.
Byli zde zástupci ze středisek Skauta ABS – Lesní moudrost, Tilia, Pangea, Šavani, Javor a Gatagewa. Celkově nás bylo 47.

Z našeho střediska se účastnili:
Hanka, Panda, Chmura, Koksík, Fox, Olda, Kikina, Agi, Přemek, Vráťa, Kapsa, Bůr, Švestka, František, Hejkal, Cibi, Áta, Kačitanka a Štěpánka.

Autobus přijel o chvíli později díky zacpaným silnicím. V pohodě jsme naložili věci i sebe a vydali se na dlouhou cestu do Newbury v Anglii s mnoha očekáváními.

Pátek 27.7.2018
Kolem poledního jsme dorazili do Calais, kde jsme byli podrobeni hraniční kontrole před naloděním na trajekt.
Vzhledem k tomu, že jsme byli  oblečeni ve skautských krojích, všichni, jinak komisní úředníci, se na nás usmívali a vše se omezilo pouze na rychlé ukázání pasu. Inu, v zahraničí má skauting přece jen prestiž o jaké si u nás může nechat jen zdát.
Cesta na trajektu byla bezvadná – sluníčko a jasná obloha, racci, po chvíli na obzoru bílé útesy Doverské a možnost pohybu po dlouhém sezení v autobuse. Pro  mnohé to byla na trajektu cesta první.
Po přistání v Doveru nás čekala ještě tříhodinová cesta na místo určení. Díky vysokému dopravnímu stupni v okolí Londýna jsme na místo dojeli kolem 18,00 hod. večer. Cesta tedy  trvala, i s povinnými přestávkami, celkem 22 hodin.
Škoda, že nám autobus nemohl zavézt věci blíže k vymezenému prostoru, protože některé věci byly docela těžké. To bychom ale nebyli mezi skauty, abychom se nedočkali pomoci. Jay, hlavní vedoucí Eurocampu vzal dodávku a věci nám od autobusu na místo převezl.

Počasí bylo podmračené. Ihned jsme začali stavět hangár jako naše  ústřední sídlo a stany. Udělali jsme dobře, protože počasí se rychle zhoršilo, foukal velmi silný vítr a pršelo. Plocha zvolená pro konání Eurocampu je velmi rozsáhlá, takže oproti  minulosti má každý dost prostoru. Normálně totiž slouží jako prostor pro zemědělské výstavy, proto i název „Showground“. Velká rozloha  však měla tu  nevýhodu, že každý měl ke každému daleko a ne všichni se stačili potkávat.

Večer jsme se společně dohodli o pravidlech, která zde budeme všichni dodržovat a seznámili se s organizací Eurocampu.

Jak je Eurocamp organizován?
2050 účastníků z   bylo rozděleno do čtyř subcampů označených barvami. Červená, zelená, bílá a modrá. Každý subcamp měl 2 vedoucí.
My jsme patřili do subcampu modrého a našimi vedoucími byli Norman Boxall z Anglie a Natascha Priérard z Belgie.

Účastnili se skauti a skautky z těchto zemí:
Belgie, České republiky, Dánska, Etiopie,  Chile,  Německa,  Irska, Itále, Kanady, Kypru, Litvy, Malty,  Mexika,  , Rakouska, Rumunska, Ruska, Španělska, Turecka, USA, Velké Británie

Stravování
Pořadatelé zvolili, ne moc šťastně ,fastfood. První setkání s táborovou stravou v nás vzbudilo rozpaky, a to i když jsme vzali v úvahu, že podle místních zvyků je oběd většinou studený a večeře bohatší.
Nabídka jídel byla po celý týden stejná a vypadala takto:
snídaně –  malý croissant s kouskem šunky a kouskem sýra nebo porridge nebo 2 krajíce toustového chleba s dvěma kolečky salámu a 1 plátkem sýra.
oběd –„Jack potato“ – velká brambora pečená ve slupce s tuňákem nebo s fazolemi a sýrem, polévka s chlebem,a těstoviny s kečupem nebo cury omáčkou.
večeře -. Fish and chips; burger s hranolkami,u  stánku, který jsme výstižně pojmenovali „zbytkový vozík“ bramborová kaše s hráškem a kuřetem nebo klobáskou, , někdy kuře s rýží a těstoviny jako k obědu
Každý subcamp měl  určenou hodinu, kdy jít na jídlo. Pořadí se pravidelně střídalo. Znamenalo to stát hrozně dlouhou  frontu než jsme se probojovali do jídelny, tam další frontu na vybrané jídlo, které na nás nemuselo vyjít. Děti alespoň získali představu jaké to bylo stát ve frontě na banány či toaletní papír.
Na fish and chips se stálo cca 90 minut ve frontě, dostat jídlo u zbytkového vozíku bylo otázkou počtu porcí, které byly k dispozici, a mnoho jich nebylo. Stabilně byly k mání na příděl těstoviny a burgery.

V průběhu Eurocampu jsme si zvykli a děti hlad neměly. To, že po celý týden byla ke každému jídlu stejná nabídka mělo  dobrý vliv. Většina účastníků se dlouho nebude moci podívat na burger či hranolky, což přispěje po nějakou dobu k zdravějšímu stravován.  Největší  škoda byla, že dlouhé fronty do jídelny a následně na jídlo nás připravovaly každý den cca o 4 hodiny času.

Také jsme ještě večer vybrali čtveřici, která bude oheň zapalovat. Snažili jsme se tím ocenit dobrou práci v rámci hnutí, oddílů i středisek. Volba padla na bratra Kubu ze Šlapanic, který měl lví podíl na organizaci naší účasti zde, sestru Lišku z Nové Role, která sama vede středisko a dokázala uspořádat perfektní setkání družin, na bratra Oldu z Gatagewy, který po celý rok i tábor odváděl perfektní práci . Čtvrtého ohnivce vybrali bratři a sestry z Brna. Po dlouhé cestě jsme všichni dobře spali.

Sobota 28. 7. 2018
Ráno jsme se probudili do deštivého a větrného rána. Posnídali jsme ještě z vlastních zásob a postavili si trojnožkový stožár na vlajky a jednoduchou bránu do tábora. Potom jsme si při nástupu vytáhli naši státní vlajku, která bude vlát až do ukončení pobytu.

Hanka rozdala našim členům dvě hry. Jedna byla „Olympijské kruhy“ – soubor zkoušek síly, obratnosti a zdatnosti, druhá Bingo. Spočívala v tom, že jsme pod jednotlivá prohlášení typu „I can swimm“ museli sehnat podpis nějakého z účastníků, ale ne z naší delegace. K oběma hrám, ale více k Bingu se připojili i členové ostatních středisek.

Během soboty ještě přijížděly další skupiny účastníků a budovaly své tábory. Naši dospěláci měli plné ruce práce s přípravou zahajovacího ohně. Točenou pagodu  jsme připravili na táboře se vším všudy a do Anglie přivezli. Měli jsme tu čest ten oheň zapalovat, jenže nám nikdo neřekl, jak to bude probíhat a cesta od malého „ohně přátelství“ k velkému ohni byla příliš dlouhá na to, aby ji naše pochodně vydržely.
A tak se nahonem vyráběla tzv. „Indická svíce“, která vydrží hořet dlouho a od ní potom zapálit malý ohníček a z něj pochodně, jak jsme zvyklí. Ještě jsme dostali za úkol připravit dřevo malý ohýnek na vlajkovišti, tak, aby dobře chytnul.

Nastal čas slavnostního zahájení. Když se všichni sešli na určeném místě, byly vztyčeny státní vlajky, zapálen malý oheň ze kterého byly zapalovány „lampy přátelství“, které byly umístěny ke každé ze státních vlajek.
Z téhož ohníčku Jakub ze střediska Pangea zapálil indickou svíci a šel přes tábořiště na místo vyhrazené pro slavnostní ohně. Tady  si vybraní ohnivci připálili fakule a zapálili ze 4 stran zahajovací oheň. Tento okamžik je zachycen i na pohlednici z Eurocampu.
Vše se povedlo a potom už nastala v cizině obvyklá zábava u ohně, kdy je jeden bavič, který organizuje různé pohybové hrátky při kterých je mnoho křiku a hluku. Inu, jiný kraj, jiný mrav.

Neděle 29.7.2018
Dnešní program byl obecně věnován dostavbě táborů pro ty, kteří dojeli včera, stavbě bran jednotlivých subcampů a hrám pro všechny věkové kategorie. Ty byly více či méně organizované.  My jsme času využili hodně k plnění Olympijských kruhů a shánění podpisů do Binga. Celkově byl program volnější, ale pravdou je že bylo deštivo a větrno, takže nás počasí lehce omezilo.
Odpoledne byl vyhrazen čas na stavby bran jednotlivých subcampů. Ta naše byla hotová, takže jsme volného času využili k výletu do nejbližší vesnice. Byla to typická úhledná a klidná anglická vesnice s typickými domky a zahrádkami. Nikde ani živáčka. Byla to sice cesta tam a zpátky, ale bylo zajímavé to vidět.
Večeřové fronty se protáhly tak, že po večeři už byl čas na spánek.

Pondělí 30.7.2018
Tento den patřil různým aktivitám rozděleným podle subcampů. Na nás vyšly dopoledne aktivity sportovní mezi které patřila střelba z luku, ze vzduchovky, házení sekerou na cíl a některé další hry.
Za zaznamenání stojí aktivita nazvaná Lacrosse, kdy si každý vyrobil lacrossku z dřevěné tyče na kterou navázal umělohmotnou lopatku na mouku a pak s ní zkoušel pinkat míček. Medvěd měl s sebou naše lacrossky, a také jim je tam předvedl.
Odpoledne na nás přišla řada s vařením, které se však z kuchání králíka, dánského polního pečení a dalších zajímavých aktivit scvrklo jen  na opékání hadů, párků v těstíčku a vaječné omelety. I tak to bylo dobré a bavilo nás to. Večer jsme trávili po svém v našem táboře. Šli jsme brzo spát, protože ráno brzo vstáváme na výlet.

Úterý 31. 7. 2018
Dnes jsme vstávali brzo, protože nás čekal náš první výlet na velmi legendární místo, kterým je Brownsea Island. Dnes je to nádherná přírodní rezervace, v roce 1907 to bylo místo prvního experimentálního tábora lorda Baden-Powella, kde si vyzkoušel v praxi táboření s chlapci. Teprve posléze vytvořil skautská pravidla, zákony a metodiku.

Z městečka Pool  in Dorset kam jsme přijeli autobusem jsme se na lodi převezli na ostrov. Na lodi byl tato cesta krátká, ale B.P. se svými chlapci na ostrov pádlovali na člunu, což nebylo nic lehkého. Dostali jsme mapku ostrova a také úkolovku, která nás měla vést po místech významných pro historii skautingu.

Rozdělili jsme se na skupinky podle středisek a dali se do plnění úkolů. Ti, kdo nehráli si udělali procházku po ostrově. Je tu zvláštní, příjemná atmosféra – genius loci, krásná příroda a členitý terén. Ideální pro táborové aktivity, i když v roce 1907 to tu vypadalo asi trochu jinak. Příjemné bylo i potkávat spousty skautů.
Škoda, že loď odjížděla už ve 14,30 hod. takže jsme na prohlídku ostrova měli sotva 3,5 hodiny, ale i tak to stálo za to. Zadané úkoly jsme splnili jen my z Gatagewy. Dívčí skupina úplně, chlapecká částečně
Po návratu do tábora boj o večeři, bingo,  zpívání s kytarou. Hanka s Pandou se vydali na návštěvu za známými anglickými skauty a vrátili se s pozváním na večerní posezení s nimi pro některé starší jedince.

Středa 1.8.218
Dnešní den opět patřil aktivitám na tábořišti. Dopoledne se nás týkaly aktivity z oblasti dovedností a tábornictví jako nejrůznější způsoby rozdělávání ohně bez sirek, práce se sekerou a pilou, příprava dřeva na oheň a další podobné disciplíny, které pro nás nejsou nic nového, protože je můžeme běžně na táboře a na výpravách využívat.
V zahraničí to však vůbec běžné není, protože to znemožňují zákony a pravidla, a proto to bylo pro většinu účastníků velmi atraktivní  a nové. Važme si našich možností v oblasti táboření a pobytu v přírodě a ochraňujme si je!

Odpoledne potom na nás vyšla oblast tvoření, která zahrnovala pletení turbánků, náramků přátelství, zdobení plechových krabiček, vyřezávání, výrobu svíček. Celý program byl proložen hrami, ke kterým je však třeba speciálních pomůcek jako obřích nafukovacích míčů nebo válců, což zase u nás není tak lehko k mání.

Vedoucí našeho subcampu Norman nás požádal o přípravu ohně pro náš subcamp. Protože zítra jedeme na výlet a neznáme dobu návratu museli jsme vše potřebné připravit už dnes. Zapracovali na tom Koksík, Medvěd a Chmura a připravili pěknou pyramidu.

Večer se Hanka, Panda, Jakub, Olda, Kikina a Gennis vypravili na návštěvu k 1st Wigton Group BPSA. V černém velkém kulatém německém stanu, ve kterém lze rozdělávat oheň jako v týpí, poseděli s anglickými rádci. Přinesli jim na ukázku dva díly z kroniky Skauta ABS a oni zase předvedli způsob smažení palačinek na specielně upravené pánvičce nasazené na dlouhé tyči, která se drží nad ohněm podobně, jako my opékáme na klacku špekáčky.
Ze začátku panovaly rozpaky, ale pak byla docela zábava a palačinky byly moc dobré.

Čtvrtek 2.8.2018
Dnes nás čekal další výlet, a to sice do přístavu Portsmouth, kde je námořní muzeum. Autobus nás vyklopil u historických doků kolem 11,00 hod. a odjezd zpět byl stanoven na 17,00 hod.

Když jme si chtěli jít prohlédnout muzeum, byli jsme zaskočeni výší vstupného pro dospělé. Informaci o něm jsme nějak přehlédli. Nicméně Jakub vstupné zaplatil tak, že jsme měli právo na prohlídku dvou exponátů. Napřed jsme trochu brblali, ale potom jsme výše vstupného nelitovali.
Jako první jsme si zvolili loď Victory na které se plavil admirál Nelson.
Je to obrovský kolos zařízený tak, jak asi vypadal v době své slávy. Z paluby od kormidla se schází do několika podlaží. První určené pro důstojníky, druhé pro obyčejné námořníky a  další sloužící jako ošetřovna, zásobárna, prachárna, noclehárna. Zřejmě byli tehdy lidé malého vzrůstu, protože v těch nižších patrech podpalubí musí i středně vysoký člověk jít v předklonu.
Dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí o vybavení a výzbroji té lodi i způsobu boje a obsluhy děl. Jedno víme jistě – nechtěli bychom v té době na lodi sloužit!
Když jsme se konečně dostali z Victory, rozhodli jsme se ještě pro prohlídku lodi Warrior, která je asi o dvě století mladší než Victory. Je to trojstěžník, který je také dobově vybaven., Jsou tam ukázkově zařízené kajuty důstojníků, bojové a další vybavení lodi. Z venku nevypadá příliš zajímavě, ale uvnitř bylo spousta věcí k vidění.
Obě prohlídky nás zdržely natolik, že nám na vlastní město zbyla už jen chvilka času. Stačili jsme po skupinkách obejít část přístavu, koupit si zmrzlinu, napsat a odeslat pohledy a už byl čas na návrat k autobusu.

Večer nás čekal táborový oheň, který jsme díky přípravě ze včerejška zvládli připravit a Chmura ho zapálil křesáním. Kdo chtěl u ohně zůstal a užil si jiného stylu zábavy, někteří jsme však dali přednost společnému posezení s našimi kamarády z Laubachu, kteří nás přišli navštívit do našeho tábora. Střídali jsme se ve zpěvu, i když jim jejich hlavní „zpěvák“ Funko chyběl. Nemohl, bohužel,  ze zdravotních důvodů přijet.

Pátek 3.8.2018
Dnešek byl posledním dnem, a tak dopoledne patřilo hrám, odpoledne „mezinárodnímu trhu“, kde se prezentují jednotlivé asociace, představují své země a své národní tradice, vyměňují odznaky, ochutnávají speciality…. Mnoho táborů však, včetně našeho, mělo už částečně zbourány brány a další stavby, protože se připravovaly na odjezd.

My jsme naši prezentaci podcenili, protože kromě kronik a několika listů s fotografiemi, s historií naší i našeho skautingu, které připravila Hanka jsme neměli nic, co bychom předváděli, i když byly slíbeny praky, staré české hry, atd.
Všichni se vydali na prohlídku ostatních táborů a vyměňovat odznaky a nášivky. U nás zůstal jen Olda a několik dospělých. Těm, kteří k nám zabloudili Olda vysvětlil, že si mohou o nás přečíst a prohlédnout si kroniku a fotky. Tuto část programu jsme oproti minulosti, ke své škodě,  velmi podcenili. Situaci trochu zachraňoval Medvěd s lacroskami, které byly předmětem zájmu a bylo si možno vyzkoušet hru s nimi. Díky za to.
Ještě, že jsme se dobře zapsali při zahájení Eurocampu.

Večer bylo oficielní zakončení  akce. Velký nástup u vlajek a hromadné foto pořízené z dronu. Ti, kteří přišli včas stáli tak, aby vytvořili zkratku WFIS, ostatní stáli před nimi. Je to největší foto  pořízené v historii WFIS. Po focení následovalo poděkování organizátorům a účastníkům. Pak následovalo stažení státních vlajek s tím, že si každá výprava odvezla svou vlajku domů jako dárek. Místo závěrečného ohně byl připraven a realizován ohňostroj. Vše se protáhlo, a tak jsme se uložili k spánku.

Sobota 4.8.2018
Ráno jsme brzo vstali, vše zbourali a zabalili, tábořiště poklidili a kolem dvanácté nasedli do autobusu, abychom kolem 16,00 hod. dojeli do Doveru. Odbavení na hranici tentokrát proběhlo i bez kontroly pasů. Úředník jen nahlédl do autobusu, zeptal se na počet a jestli jsme skauti. Opět zafungoval respekt ke skautům a skautingu.

Na trajektu jsme opět měli hezké počasí, a tak jsme si cestu užili. Potom nás čekala dlouhá cesta domů, kterou jsme z většiny prospali a která proběhla velmi rychle. Když jsme se probudili, zjistili jsme, že jsme někde u Plzně, a že je neděle,7,30 hod. ráno a okamžitě jsme začali avizovat rodiče, že přijedeme dříve. Po deváté hodině jsme byli v Praze. Cesta tedy, díky výborným řidičům, trvala tentokrát jen 20 hodin.

I přes určité prpblémy, zejména s jídlem, to rozhodně byl pro všechny silný osobní i skautský zážitek. Vládla tu, mezi vězšinou účastníků, opravdu skautská atmosféra a řada z nás si určitě nedá ujít další Eurocamp, který bude za 4 roky. Zatím není známo, kdo bude jeho pořadatelem.

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuálně. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

1 komentář u Eurocamp 2018 – Newbury Showground – England

  1. Pingback: Eurocamp 2018 – Newbury, Anglie – Shawnee

Napsat komentář