Ztraceni v čase

To je poměrně výstižný název pro letošní letní tábor, který jsme si všichni užili. Počasí bylo střídavé, ale program nikterak nebrzdilo. Stroj času se nám porouchal a pro nedostatek energie jsme se stále nemohli dostat do své doby, tedy do současnoti. Naším cílem bylo vyvíjet takovou činnost, abychom potřebnou energii dobili.
Porucha se projevila prvně v době husitské, kde jme se pod vlastnoručně vyrobenými standartami zúčastnili nejen spanilé jízdy, ale i bitvy.

Po dalším pokusu o návrat jsme se ocitli v době národního obrození. Zde jsme byli svědky vědeckého pokroku ve formě pokusů s nejrůznějšími látkami, psali jsme články pro obrozenecké noviny, které jsme museli skrývat před cenzurou a vydali se na putování ve stopách Karla Hynka Máchy.

Stroj si s námi hraje. Po dalším pokusu o návrat jsme se ocitli u starých Slovanů. Zde jsme putovali cestou necestou do „země zaslíbené“, z keramické hlíny vyráběli sošky slovanských bůžků , pletli košíky a prokazovali znalost přírody.

Dalším obdobím do kterého jsme se dostali byla budoucnost, rok 2221. Museli jsme prozkoumat zdevastovanou planetu, pokoušeli jsme se zjistit, zda někdo přežil katastrofu způsobenou konzumním životním stylem a opatřit si jídlo. Po setkání s přeživším, který se jen málo podobal člověku jsme získali typy, kde bychom mohli najít něco k jídlu.
Docela rychle jsme chtěli z této doby pryč a shodli jsme se, že vůbec nechceme, aby to s lidmi a planetou takhle dopadlo, a že se budeme snažit proto něco udělat, teda, když se nám podaří návrat.

Návrat se opět nepodařil. Ocitli jsme se v pravěku, kde jsme museli přežít dva dny mimo tábor a starat se sami o sebe, lovili jsme mamuta a vyráběli boty z přírodního materiálu – rákosu.

Následující dny jsme strávili v první polovině 19. století v době zásadních archeologických objevů na území Mezopotámie. Zakreslovali jsme archeologické nálezý, luštili klínové písmo, hedali Chamurappiho zákoník a účastnili se stavby Babylonské věže.

Z této doby se nám konečně podařilo vrátit se do současnosti, což jsme náležitě oslavili tradičním táborovým jarmarkem s mnoha dobrotami.

Proběhly sněmy kmenů. Na 65. sněmu kmene Meherin se stala náčelní kmene Agi. Ať se jí daří!
Svůj světluškovský slib složila sestra Šárka z klanu hnědé Vydry, skautský slib pak složili sestra Štěpka z klanu černé Lasičky a bratři Bůr a František z klanu hnědého Rysa.

Tábor neskutečně rychle utekl a my se museli vrátit domů. Za rok už se n naši louku zase těšíme. „Zemřel tábor, ať žije tábor!

V přiloženém souboru je kronika tábora po dnech, jídelníčky a výsledky soutěží.

program

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuálně, Nezařazené. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář