Jak jsme zahájili a jak se dohodli o klanovkách je v minulém příspěvku. Tady zmíním dvě víkendové výpravy.
První byla hned na začátku září a na ní byla zahájena naše celoroční hra. Letos budeme sledovat příběh dvou indiánských dětí – Kayi a Ikvana, které uprchnou z přepadené vesnice a ujme se jich jedna osadnická rodina, která má své vlastní dvě děti ve stejném věku v jakém jsou indiánští sourozenci.
Stany jsme si postavili na parcele v osadě Pankrác nedaleko Nýřan.
Na výpravě jsme se museli vyrovnat s překážkami, které Kaya a Ikvan překonávali na útěku. Zapamatování si cesty, nepozorovaný pohyb, průzkum okolí, orientaci v terénu…
V pátek po příjezdu hrozně pršelo, a tak nás Panda postupně odvozil z nádraží v Nýřanech na místo pobytu, kde na nás čekaly postavené stany a my se mohli hned ubytovat.
V sobotu nám počasí přálo, a tak jsme si na „útěku“ užili pěkný den. Večerní posezení u ohně nám zkazil déšť a zahnal nás pod střechu pergoly.
Nedělní ráno bylo opět ve znamení přeháněk. Když jsme si zabalili, zbourali a složili mokré stany, hráli jsme ještě spoustu pohybových her v blízkém lese. Jako vždy to bylo fajn.
Na konci měsíce nás čekalo „Setkání družin Skauta ABS“ v Liškách u Bechyně. Mladší z nás byli ubytováni v budově, starší statečně spali ve stanech. V pátek jsme dojeli večer, a tak jsme se uložili ke spánku, čekal nás rušný den.
V sobotu po raním slavnostním nástupu začala velká hra „Deset klíčů“, které jsme se zúčastnili ve smíšených hlídkách s účastníky z jiných středisek -Pětililistá růže, Lesní moudrost, Tilia, Pangea a my. Na deseti stanovištích jsme si prověřii své znalosti ze skautské praxe a kultury. Večer byl táborový oheň a po něm starší ještě mohli pokračovat ve hře a zlepšit bodový zisk své hlídky.
V neděli jsme zabalili, uklidili, na slavnostním nástupu se dozvěděli své výsledky, dostali diplomy a pak už nám zbývala jen cesta domů. Bylo to super, jen škoda, že začínají řádit bacily a bylo nás málo.
