V průběhu tohoto měsíce nám přibyli noví kamarádi – Olda, Vráťa a Anička. Pavel, Olda, Vráťa, Julča, Zuzka, Šárka a Anička měli v tomhle měsíci 100% docházku, tzn. že nechyběli na žádné z akcí! Na klanovkách jsme opět soutěžili, hráli si a mlsali. Klanovka 8. října byla výjimečná tím, že jsme ji měli společně se skauty z německého Laubachu, kteří navštívili Prahu a naši klubovnu. Zahráli jsme si společně několik našich i jejich oblíbených her. V tomhle měsíci jsme absolvovali dvě výpravy:
Výprava do Říše skřítků
10.-11.10. 2008
Sešli jsme se v pátek v klubovně a hned jsme museli vyřešit vstupní heslo do Říše skřítků, které střežil skřítek Vokobrch. Potom jsme skládali z papíru lodičky a vlaštovky, které prý budeme v Říši skřítků potřebovat. Zdobili jsme hrnečky, hráli s Pájou na osvobozování princezny a další hry.
Povečeřeli jsme pro mnoho z nás první „výpravové“ jídlo, kterým byly milánské špagety. Jako moučník jsme měli ovocné dorty, protože jsme slavili Pandovy narozeniny. Vydry poprvé použily hrnečky, které si odpoledne pomalovaly. Jako přání oslavenci měl každý říct vtip nebo básničku, popř. zazpívat písničku. Všichni se tohoto úkolu zhostili úspěšně a získali portrét skřítka Chechtáka. A potom už jsme se uložili k spánku a Hanka nám na dobrou noc přečetla Vodnickou pohádku. Chvíli jsme se ještě pošťuchovali, a pak nás přepadl spánek.
Ráno jsme vstali, nasnídali se a doběhli autobus, který nás dovezl do Krčského lesa, který se pro nás stal Říší skřítků, kde na nás čekali Pája s pejskem Tomášem a Hřibem. A hned následovaly hry a soutěže – sledovačka, překážková dráha, závod papírových lodiček. U hájovny jsme viděli srnčí a jelení rodinu. Potom jsme sbírali klíče babky Žvanilky a bonbony, abychom nakrmili skřítka Lenošníka. Den rychle uběhl a my se vrátili do klubovny, kde jsme se najedli, absolvovali letecké závody vlaštovek a už tu pro nás byli rodiče. Ani se nám nechtělo domů. Baladu Rysů a Vyder o této akci můžete najít zde v našem časopise Phoenix.
Javůrkovo putování
25. – 29. 10. 2008
Podzimní prázdniny jsme strávili společně v Nové Roli a s Javůrkem, synem lesního krále, který se narodil osamělé ženě Jozefce z javorového lístku, jsme se snažili osvobodit princeznu Pomněnku, která byla v moci zlého čaroděje. Každý den jsme si četli kousek tohoto pohádkového příběhu.
Po té, co jsme se v sobotu ubytovali v celkem prostorné klubovně novorolských skautů, která na rozdíl od naší má ústřední topení, sprchu s teplou vodou a další civilizační vymoženosti, jsme si šli s Kráťou hrát na hřiště, které je hned u klubovny. Po dobré večeři si kluci vyráběli figurku rytíře a děvčata si malovala a vystřihovala oblékací panenku, která má jako jeden obleček skautský kroj.
V neděli jsme vyrazili vlakem do Lokte a odtud putovali podle řeky Ohře až na Svatošské skály, které prý jsou zkamenělým svatebním průvodem, jak praví tamní pověst. Přešli jsme houpací most a došli do Doubí odkud jsme autobusem a vlakem dojeli zpět do klubovny. Po celou cestu jsme sbírali bodíky za Kráťovy vypečené hříčky. V klubovně jsme se věnovali stavbě draků a hrám.
V pondělí nám pčasí nepřálo, a tak jsme většinu dne strávili v klubovně při dostavbě draků a nejrůznějších hrách, z nichž za zmínku stojí Aktivity, Ubongo nebo Divoký západ. Nacvičovali jsme scénky, které každá skupina večer předvedla. Také večerní miniprocházka s nohama svázanýma k sobě stála za to.
V úterý jsme se vydali do Karlových Varů, prošli lázeňskými lesy na rozhlednu Diana ze které však nebylo nic moc vidět pro mraky a mrholení. Přes Jelení skok jsme sešli dolů do lázní. Došli jsme na Kolonádu k velkému horkému vřídlu, ochutnali něco z pramenů a dali si teplou lázeňskou oplatku. Potom jsme prošli celý střed města až na nádraží odkud nás vláček dovezl zpět do klubovny. Zbytek odpoledne jsme strávili na hřišti a v klubovně jsme se věnovali hazardním hrám, a to Sedmičce, kde se hrálo o ovocné čočky a Námořnické loterii, kde se hrálo o sirky. Večer jsme se dozvěděli, že Javůrkovi se podařilo princeznu zachránit.
Ve středu už nezbylo nic jiného než zabalit, uklidit a dopravit se domů. Na Florenci už na nás čekali rodiče na které jsme se moc těšili, i když na výpravě se nám líbilo.
