Tábor hačurů skončil

Tak už jsme týden doma z tábora, který byl letos, z hlediska účasti a po stránce počasí, jídla i programu téměř bez chyby. Slovo téměř je na místě, protože drobné chybičky se vloudí vždycky, ale přesto ti, kteří s námi letos neodjeli mají čeho litovat.

Pro letošek nám z indiánské tématiky zbyla sice  jenom týpí, pár tradičních soutěží a sněmy kmenů. Tématem táborové hry, kterou připravil naprosto suprově Kráťa byl totiž  život na státní hranici.
S jistým Honzou Novákem jsme prožívali jeho nástup k pohraniční stráži do Cetvin v dubnu 1989 a průběh jeho základní vojenské služby. Užili jsme si „přijímače“, a v rámci vojenského výcviku – protichemické ochrany, sebeobrany, střelby, údržby zbraní, orientace, stopování, mapování, šifrování,základů první pomoci, prokazování obratnosti a fyzická kondice.
Také jsme se dozvídali příběhy pamětníků z různých období. Znova ožily záhady spojené s bývalým nacistou Rolfem, příběhy pašeráků, převaděčů,  uprchlíků… . Nechyběly ani příběhy skautů, tajných skautských slibů…
Mohli jsme také dobrovolně plnit úkoly v rámci „poddůstojnické školy“, abychom mohli být povýšeni. Měli jsme skutečné vojenské bundokošile a dostávali na ně opravdové „pecky“ Bavilo nás to úžasně všechny – kluky i děvčata.
Prvními povýšenými za celoroční dobré výsledky byli Olda, Matěj a Agáta, kteří jako jediní měli svobodnickou hodnost spojenou s privilegiem, že nemusí chodit na rozcvičku. K jejich cti je třeba říct, že tohoto privilegia využili pouze občas.

Na táboře s námi byla ještě vlčata Skautů sv. Jiří a spolu s nimi 2 norští skauti a jedna budoucí norská světluška Livie, které se velmi hezky ujala děvčata. Domluva s nimi byla snadná, protože to jsou děti českých rodičů, kteří žijí a pracují v Norsku. Mluvili tedy česky. Spolupráce se Skauty sv. Jiří byla bezva a určitě se budeme vídat na akcích i během roku.

Kdo se chce dozvědět o programu více, má možnost přečíst si ještě podrobnou kroniku.

Dcery kmene Renča, Kikina, Agáta a Šárka postoupily na stezce lesní moudrosti na stupeň Gaossed.

Dcera kmene Meherin Marcelka složila slib světlušek. Veverka a bojovníci kmene Huronů Matěj a Vráťa složili na tomto táboře svůj skautský slib.

Táborovou hru vyhráli na celé čáře bratři Stopaři, děvčata zůstala druhá. Z tábora jsme odjížděli s násldujícími hodnostmi :

V rámci 1. čety:
1. četař Olda;
2. desátník Vráťa;
3. desátník Kapsa;
4. desátník Matěj;
5. desátník Aris;
6. svobodník Janis

V rámci 2. čety:
1. četař Agáta;
2. desátník Renča;
3. desátník Kikina;
4. desátník Šárka;
5. desátník Veverka;
6. vbodník Marcelka;
7. svobodník Eliška;
8. vojín Kačitanka.
Ani Skauti sv. Jiří neodjeli bez hodností.

A ještě malá poznámka k názvu tábora. „Hačuři“ byl u cetvinské posádky interní  termín pro všechen obtížný hmyz – komáři, ovádi, klíšťata…  a toho  jsme si vzhledem k silným dešťům, které táboru předcházely a následnému teplému počasí opravdu užili víc než dost.

Teď si užijeme prázdniny s rodiči a prarodiči a už se těšíme, až se sejdeme v září v klubovně na zahajovací schůzce ve středu 4. září 2013 v 16,30 hod. v klubovně.
První výpravou bude 20. – 22. 9. 2013 účast na tradiním „Setkání družin Skauta ABS“, které nás zavede tentokrát do obce Leština u Zábřehu na |Moravě.